Motyli_raj

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

O sdružení

Motýlí ráj na zemi

V České republice žije přes 150 druhů denních motýlů. Pokud je chcete spatřit všechny, dá to hodně práce a cestování. Anebo si můžete námahu zkrátit na polovinu návštěvou jediného místa –  jihomoravského městečka Ždánice. Najdete tu totiž pravý Motýlí ráj.

Není u nás mnoho míst, kde žije pohromadě celá polovina druhů našich denních motýlů. V blízkosti města Ždánice se zachovaly přírodovědně nesmírně cenné plochy, kde si tento zážitek můžete vyzkoušet na vlastní oči.
Název Motýlí ráj se vžil pro dvě údolí Šraňky a Habrůvky, která navazují na severní okraj města. Samotné označení vymysleli Angličami. Ti od roku 2008 pravidelně jezdí pomáhat se záchranou území s lesostepním charakterem, které mnoho let pomalu ale jistě zarůstalo náletovým křovím a invazním stromem trnovníkem akátem. Pro britské dobrovolníky, kteří jsou z domova zvyklí na pouhých padesát druhů denních motýlů, je přírodovědná diverzita ždánických údolí neskutečná. Jednou přijel televizní štáb natočit reportáž o dobrovolnické práci a britský kolega nadšeně rozhovor zakončil památnou větou: „This is the Butterfly paradise!“ A tak byl pro nejširší veřejnost objeven Motýlí ráj.
Ve skutečnosti bylo území odborníkům známo od roku 2006, kdy si docent Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd spolu s doktorem Jiřím Benešem náhodně všimli strmých svahů výslunných údolí. Celkový charakter strání porostlých loukami, keři a stromy vypadal slibně a již první návštěvy zde odhalily překvapivý počet druhů denních motýlů a jejich silné populace. V současné době je na území popsán výskyt 84 druhů denních motýlů, mezi kterými nechybí otakárci, bělásci, žluťásci, ostruháčci, modrásci, ohniváčci, batolci, babočky, perleťovci, hnědásci, okáči, soumračníci a vřetenušky.
Nejpočetnější skupinou jsou modráskovití, mezi kterými je řada ohrožených druhů jako např. modrásek tolicový, ostruháček kapinicový, modrásek kozincový  a modrásek hořcový Rebelův . Dalším ohroženým druhem je perleťovec prostřední, jehož housenky se vyvíjejí na osluněných violkách. Ohrožený hnědásek černýšový  má na Ždánicku jednu ze svých největších populací ve střední Evropě. Z okáčů stojí za zmínku ohrožený okáč ovsový  nebo velký okáč voňavkový. Mezi další chráněné druhy patří otakárek ovocný, batolec duhový a batolec červený .
Najdeme zde ale také mnoho dalších perel naší přírody. Vedle motýlů tu žijí kudlanky nábožné či náš největší brouk roháč obecný. Také tu můžete uvidět či uslyšet mnoho ptáků, jako strnada lučního, krutihlava obecného či pěnici vlašskou. Také flóra tu hýří barvami a tvary, nechybí krásné orchideje vstavač vojenský či pětiprstka žežulník. Roste tu vzácný hořec křižatý a hořec brvitý, růžově kvete jehlice trnitá či zeměžluč okolíkatá, smetanově bílé květy má velmi vzácná kamejka lékařská.
A jak to, že najdeme tolik přírodních krás na tak malém území? Toto prostředí má stepní až lesostepní charakter a představuje skutečnou pokladnici naší přírody. Jedná se takzvanou kulturní krajinu, tedy krajinu, která je od nepaměti ovlivněná lidskou činností. Zásadní roli v zachování přírodního bohatství hrál člověk, který svou pravidelnou ale šetrnou hospodářskou činností umožnil přežít celé řadě druhů rostlin a živočichů. Díky vhodným podmínkám prostředí a rozmanitému hospodaření se zde vytvořila velice petrá mozaika biotopů. A díky šťastným okolnostem přežila  tato údolí bez úhony jak období scelování pozemků a ničení české zemědělské krajiny v padesátých letech, tak i bezmála dvacet let trvající ponechání většiny ploch ladem po roce 1989.  Otevřenou krajinu mezi okrajem města a Ždánickým lesem proto dodnes tvoří bývalé obecní pastviny, staré sady,  terasy s úhory, drobná políčka a vinice, vše je propojeno zarůstajícími polními cestami. Takto pestré prostředí umožňuje výskyt velkého počtu druhů bylin a trav. Na tyto jsou vázáni motýli, kteří bezpodmínečně ke svému životu potřebují svoje živné rostliny – rostliny, na které kladou vajíčka a na kterých se krmí jak housenky, tak dospělí motýli. A když namícháte různorodé a šetrné hospodaření v minulých staletích, k tomu přidáte velké množství slunečního svitu, vhodné geologické podloží a malý úhrn dešťových srážek, vyjde z toho jedinečný koktejl, který je základem  Motýlího ráje.
Na jeho zachování je ale zapotřebí pracovat, i v této oblasti málo výnosné hospodaření mnoho lidí neláká a staré způsoby zemědělství je nutné nahradit péčí o krajinu. Pod dohledem přírodovědců z Daphne ČR – Institutu aplikované ekologie  zde probíhají od roku 2008 řízené práce -  klučí  se náletové dřeviny, vysazují ovocné stromky původních odrůd, sečou se louky a znovu se sem po padesáti letech vrátily kozy a ovce. S jejich spásacím nasazením a s pomocí stovek dobrovolníků, místních obyvatel a Sdružení pro záchranu Motýlího ráje je území opět v rozkvětu, o čemž se může přesvědčit každý návštěvník. A pokud zrovna nebudete mít štěstí na desítky druhů motýlů, můžete si alespoň o nich přečíst na informačních tabulích zbrusu nové naučné stezky.

Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky